Teplota ve městě: Přehled používaných termínů a jejich rozdíly

Abstract

V důsledku projevů klimatické změny přibývá ve střední Evropě extrémních projevů počasí. Provedené analýzy mj. prokazatelně dokládají rostoucí počet tropických dnů, dnů s tropickou nocí [Geletič a kol., 2018] a zvyšující se frekvence a intenzitu výskytu horkých vln [Kyselý, 2010 - Revi a kol., 2014 - Lhotka a Kyselý, 2015 - Lhotka a kol., 2018]. Teplotní extrémy mají negativní dopad na životní prostředí, kvalitu života a zdravotní stav populace a vedou k náhlým nárůstům úmrtnosti v dotčených oblastech [Arsenović a kol., 2019 - Urban a kol., 2019]. Mezi lokality nejvíce ohrožené vysokými teplotami patří především města, kde je koncentrace obyvatel nejvyšší a teplotní extrémy jsou navíc umocněny efektem tzv. tepelného ostrova města [Revi a kol., 2014]. S rostoucím uvědoměním si potřeby adaptace na probíhající klimatické změny se téma adaptace (měst) na klimatickou změnu dostává do povědomí širší (odborné) veřejnosti, médií i samotných obyvatel měst. Se zvyšujícím se zájmem o téma je bohužel spojeno také velké množství nepřesných vyjádření a mystifikací. Výjimkou nejsou termíny, které souvisejí s teplotou v městském prostředí. I přes existenci volně dostupných odborných zdrojů, např. slovník České meteorologické společnosti, často dochází k záměně pojmů, což následně vede k desinterpretaci a mystifikaci (nejen) veřejnosti. V důsledku dochází v městském prostředí např. k výběru nevhodných nebo nepřiměřeně nákladných adaptačních opatření. Cílem příspěvku je poukázat na rozdíly mezi často zaměňovanými pojmy, které s teplotou, tepelným komfortem a teplotním stresem (resp. stresem z tepla) v městském prostředí přímo souvisejí.