Pocitová teplota ve městě

Abstract

V důsledku projevů klimatické změny přibývá ve střední Evropě extrémních projevů počasí. Provedené analýzy mj. prokazatelně dokládají rostoucí počet tropických dnů, dnů s tropickou nocí, zvyšující se frekvence a intenzita výskytu horkých vln. Teplotní extrémy mají negativní dopad na životní prostředí, kvalitu života a zdravotní stav populace. Mezi lokality nejvíce ohrožené vysokými teplotami patří především města, kde je koncentrace obyvatel nejvyšší a teplotní extrémy jsou zde umocněny efektem tzv. tepelného ostrova města. Stále rostoucí počet municipalit proto v souladu s Adaptační strategii Evropské unie (která je v ČR implementována prostřednictvím Politiky ochrany klimatu v ČR 2017–2030, navazující Strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a konkretizována Národním akčním plánem adaptace na změnu klimatu) přistupuje k opatřením vedoucím ke zmírnění teplotních extrémů ve městech. S rostoucím uvědoměním si potřeby adaptace na probíhající klimatické změny se téma adaptace měst dostává do povědomí širší odborné veřejnosti, médií a samotných obyvatel měst. Se zvyšujícím se zájmem o téma je bohužel spojeno také velké množství nepřesných vyjádření a mystifikací. Mnoho nedorozumění vzniká už při komunikaci samotného pojmu „teplota“. Jednotlivé studie, které municipality, média a veřejnost přebírají, pracují s teplotou vzduchu, povrchovou teplotou a v poslední době stále častěji s tzv. pocitovou teplotou. Tyto pojmy přitom při plánování a realizaci adaptačních opatření, jejichž cílem je přispět ke snížení teplotních extrémů ve městě, nelze zaměňovat. Efektivitu opatření vedoucí ke zmírnění teplotních extrémů, kterým jsou obyvatelé měst vystavováni, lze nejkomplexněji posoudit právě pomocí pocitové teploty. Cílem příspěvku je proto poukázat na hlavní faktory ovlivňující pocitovou teplotu v městském prostředí a jejich vazbu na procesy v úrovni chodce na ulici.