O mimolidském vědomí

Abstrakt

Běžné definice vědomí jsou takřka bez výjimky antropocentrické. Považují totiž lidské subjektivní prožitky, jako jsou kválie, emoce a mentální představivost za fundamentální znaky vědomí. Tím však apriorně vylučují z rodiny vědomých entit řadu biologických i umělých agentů, jež se chovají, jako by byly vědomé. Proto začínají být považovány za vědomé, aniž by bylo jisté, zda shora zmíněné znaky vědomí naplňují. V příspěvku navrhneme formu vědomí, jež je založeno na funkcionálním dopadu subjektivních prožitků vyvolaných prožitkovými kvalitami událostí na chování biologických i umělých agentů. Z hlediska funkčního se vědomí takových agentů dostává do polohy shodné s lidským vědomím. Rozšířením chápání vědomí se mezi vědomé entity dostávají nejen jakékoliv živé organizmy, ale i umělí agenti nadání umělým vědomím, což je ve shodě se současnými trendy v biologii, kognitivních vědách, neurovědách i filosofii, a v neposlední řadě i umělé inteligenci.